Se zájmem jsem si přečetl článek uveřejněný na webových stránkách prachatickoNEWS.cz s názvem NÁZOR: Nepustil a Mrázová neřeší střet zájmů…. Chtěl bych zde upozornit na to, že v některých částech článku autor nemá pravdu. Jako dlouholetý předseda kontrolního výboru Zastupitelstva města Prachatice jsem se také zabýval problematikou ohledně střetu zájmů. Např. § 8 odst. 1 i 2 zákona o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. to říká poměrně jasně:
Domnívám se, že Hanka Mrázová nepochybila vůbec v ničem, z čeho ji ve svém článku autor obviňuje. Navíc mi dává za pravdu i odpověď z odboru dozoru a kontroly veřejné správy ministerstva vnitra, která mi kdysi byla na můj podnět zaslána (část z odpovědi zde uvádím):
„…Dále se pak ptáte na výklad pojmu „zájem obecně zřejmý,“ který bývá občas používán v souvislosti s problematikou střetu zájmů. Zde je zřejmé, že se jedná o citaci části § 8 odst. 1 ZSZ, který zní: „Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.“ Tuto část věty za středníkem však nelze chápat Vámi uvedeným způsobem, tj. že povinnost člena zastupitelstva upozornit na možnou osobní výhodu není nutno splnit tehdy, pokud by se prospěch či zájem daného člena zastupitelstva shodoval se zájmem celé obce. Dle našeho názoru je této části věty nutné rozumět tak, že člen zastupitelstva obce nemusí svůj poměr k projednávané věci předem oznámit v tom případě, kdy je tento poměr ostatním členům tohoto kolektivního orgánu (zastupitelstvo, rada) dobře znám. Zde lze použít modelový příklad: Zastupitelstvo rozhoduje o uzavření smlouvy o dílo na opravu chodníku, přičemž jedna z firem, která má šanci tuto zakázku získat, patří jednomu z členů zastupitelstva. Že tento člen zastupitelstva tímto způsobem podniká, je přitom obecně známo, tj. vědí to jak jeho kolegové ze zastupitelstva, tak i občané obce. V tomto případě tak není nutné, aby před hlasováním o přidělení této zakázky dotčený člen zastupitelstva oznamoval svůj poměr k věci, neboť tento poměr je obecně (všem) zřejmý…“
Spíše než ve střetu zájmů je Hanka Mrázová v souběhu zájmů. Její povinností jako ředitelky městské knihovny je starat se o knižní fond, zaměstnance a provoz vlastní budovy a svěřeného majetku. Dlouhodobě proto se zřizovatelem, tedy městem Prachatice, hledala vhodný objekt, navštívila také mnoho knihoven v republice, kde hledala inspiraci zejména ve prospěch návštěvníků i zaměstnanců knihovny. Z toho je patrné, že z jejího výše uvedeného postupu jí neplyne žádná osobní výhoda, jak definuje zákon, ale naopak jde o veřejný zájem.
Za uskupení NEZÁVISLÍ, Vladimír Lang
